Dávejte sakra překladatelům přístup k originálům

Je tu jedna věc, která mě i po letech překládání neuvěřitelně irituje. Když mám něco přeložit a nedostanu k tomu úplnou původní verzi.

Představte si to. Někdo po vás chce, abyste mu něco přeložili. Je potřeba zachovat původní význam. A pak dostanete přeložit slovo „Done,“ bez jakéhokoliv kontextu, na pěti různých místech. A protože angličtina nemá rody, jste v pytli. A i kdyby je měla, taky jste v pytli. Proč? Protože když nevíte, jak to původně vypadalo, může se vám stát třeba tohle (ze stránky Google Moje firma):

Jak jsem psal na Twitteru, tohle tlačítko by mělo být v ženském rodu, protože slovo „provozovna“ je ženského rodu. Ale když nevidíte, kde a v jakém kontextu tohle tlačítko je (jako třeba ten chudák, který pracoval na tomhle), musíte bohužel hádat. A většinou, upřímně, uhádnete špatně (protože QA jsou všeznalí zlí duchové kteří tam tu chybu NAJDOU).

Říkám to tak jistě, protože se mi to za mé kariéry taky nejednou stalo. To, co dostávám, občas vypadá takhle:

Co když je ten segment, nad kterým si rvu vlasy, jedním z těch 1% případů, kdy „Done“ je „Skončil(a)“ a ne „Hotovo“? A pak se stane to, co jsem ukazoval ob jeden obrázek. 

Závěr (už jsme tu jako při psaní esejů)

Nevidím žádný důvod, proč by překladatelé nemohli dostávat přístup k tomu, co překládají, v úplné podobě. Tuhle možnost má QA a specialisté na implementaci, tak proč ne překladatelé? Firmy by se tak vyhnuli těmhle nepříjemným trapasům a mně ušetřili čas (shoutout LRN, kteří mi takový úplný přístup poskytnuli), který vynaložím psaní příspěvků jako je tenhle 😂

Budu se na vás těšit příště, kdy se podíváme na pár hrůz překladu nejenom dokumentace.